Já Baryk a ...

Já Baryk a moje sépie

Jednou mě můj pán vzal k moři na dovolenou. A tam jsem viděl něco divného ve vodě. Byla to sépie obecná. Ze začátku se mě bála, ale potom, co si mě prohlídla, se se mnou začala bavit a povídala mi o sobě, že je hlavonožec, dýchá žábrami, má 10 chapadel a oporou těla má sépiovou kost. Tak jsem se s ní skamarádil. Řekla, ať jdu s ní domů a já jsem jí řekl, že neumím dýchat pod vodou. Sépie byla smutná. Tak jsem jí řekl, že vždycky když přijdu na pláž, tak si spolu popovídáme a vždycky jsme hráli na hru, kdo vyjmenuje nejvíc mlžů a hlavonožců. Ta hra mě moc bavila. Když mě pán zavolá k sobě, jsem smutný. Ale vždycky jsem pána přemluvil, abych chvíli ještě zůstal se svou kamarádkou. Byl jsem rád, že mám takovou kámošku.                              

Michal H. 

 

Já Baryk a moje hyena

Jednoho dne jsem si koupil letenku do Afriky. Vstal jsem v 6 hodin a jel do Prahy na Václavské letiště. Nastoupil jsem do letadla a najednou jsme začali vzlétat, bylo mi špatně, protože jsem letěl poprvé. Bylo už večer, tak jsem usnul a ráno jsem se probudil. Přistáli jsme v 8 ráno, svítilo sluníčko a už na nás čekal autobus, který mě odvezl do hotelu. Vybalil jsem si věci a šel do hospody. Byly tam různá zvířata – sloni, opice, žirafy… a divná zvířata, která se divně smála, tak jsem se zeptal barmana, proč se tak smějí a on mi řekl, že se tak smějí furt. Přišel jsem k nějakému tomu smějícímu zvířeti a zeptal jsem se ho, jak se jmenuje a on mi řekl, že Cvalda. Dozvěděl jsem se, že samice jsou větší než samci. Hyeny žijí ve smečkách asi po 30. Nežijí v pouštích ani v lesích. Dožijí se asi 40 let v přírodě o 20 let méně. Tak jsme si pěkně popovídali.

Aneta

 

Já Baryk a můj papoušek

Já jsem Baryk a budu Vám vyprávět, jak jsem s páníčkem potkal papouška. Jednou jsem jel s páníčkem na dovolenou do Ameriky. Šli jsme se podívat do pralesa a tam jsme potkali krásného papouška, jak si sedí na větvi nejvyššího stromu. Papoušci jsou moc krásní, mají pěkné zbarvení a žijí v pralesích nebo si je můžeme koupit ve zverimexu a ti nejkrásnější jsou v ZOO. Krásnější jsou samci, protože se musí líbit samičkám. Páníček řekl, že tak krásného papouška si musíme vzít domů. Tak jsme ho propašovali v tašce. Cestou domů jsem se na něj moc těšil, protože ten jeho pohled byl tak přátelský. Doma jsme si ho ochočili a měl jsem ho rád. Doma nám papoušek létal po bytě a já jsem ho ze srandy honil a mu se to chvíli líbilo a potom asi najednou ne, protože ke mně přiletěl a klovl mě do ucha, až jsem tam měl otisk zobáku. Zuřivě a bolestně najednou jsem zavrčel. Páníček ho zavřel do klece, aby se uklidnil a já taky. Proto nikdy neotravujte papoušky, abyste potom neměli otisknutý zobák na těle anebo v mém případě na uchu.

Kača K.

 

Já Baryk a moje krakatice

Jednoho dne jsem se rozhodl, že se půjdu potápět. Než jsem se šel potápět, tak jsem si nastudoval příčku k potápění. Potom jsem si vzal brýle a šnorchl a šel jsem do akce. Potopil jsem se velmi hluboko. Najednou jsem uviděl krakatici. Vzal jsem ji do pacek. A začal jsem se jí ptát. „Jak se jmenuješ?“ „Krakatice obrovská.“ „A jak jsi dlouhá?“ „Asi 15 metrů.“ „A hrozí ti nějaké nebezpečí?“ „Ano, hrozí, jsem potravou vorvaňů.“ Pak jsem se s krakaticí rozloučil a plaval jsem ke břehu. Na pláži jsem si zapsal: Krakatice je dlouhá 15 metrů. Je potravou vorvaňů. A žije ve velkých hloubkách. Potom jsem šel na pokoj. Tam jsem si lehl a chvilku jsem si pospal. Potom jsem šel na večeři. Dal jsem si výborné špagety. Po večeři jsem byl unavený, tak jsem si šel lehnout. Usnul jsem a v noci se mi zdálo o mojí kamarádce krakatici. Zbytek dovolené jsem si moc užil.

Natálie

 

Já Baryk a mořská ryba

Ahoj, já jsem pes Baryk.  S mým páníčkem jsme byli na dovolené u moře. Hned jak jsme dojeli, šli jsme plavat a potápěli jsme se. Jednou jsem skočil hodně hluboko do vody a uviděl jsem velkou rybu. Hned jsem vyplaval nad hladinu a plaval jsem ke břehu. Byl to určitě žralok a chtěl mě sníst. Měl velké zuby a asi to byla samička, protože si chránila mláďátko. A tak jsem už potom ani jednou nevlezl do vody a raději jsem si užíval na pláži sluníčka a písku. Po této mé příhodě mě začalo zajímat, jak žralok žije a něco jsem si o něm přečetl. To, že žralok žije v moři, jsem poznal na vlastní kůži, ale už taky vím, že žraloci dýchají žábry, tím filtrují vodu a z vody získávají kyslík. Žralok je paryba.

Vojta

 

Já Baryk a moje chobotnice

Ahoj, jmenuji se Baryk a potkal jsem se s chobotnicí! Budu vám o tomto zážitku vyprávět. Byl jeden hezký den a páníček řekl, že pojedeme do ZOO. Tak se sbalil a jeli jsme do ZOO. Dojeli jsme do ZOO a koupil si lístky. Páníčka nejvíc zajímaly chobotnice. Já se chobotnice zeptal: „Kolik máš chapadel? Na co je potřebuješ?“ Chobotnice chytře odpověděla: „Mám jich osm, abych se mohla rychle pohybovat a bránit.“ „Aha,“ řekl jsem, „jak dýcháš?“ „Žábrami,“ řekla chobotnice. „Proč máš na chapadlech takové ty přísavky?“ dodal jsem. „Protože se s nimi můžu pohybovat a mám tam žahavé buňky,“ řekla chobotnice. „Aha, musím jít domů. Tak ahoj,“ rozloučil jsem se a šel jsem domů.

Radek

 

Já Baryk a moje kočka

Jednoho dne jsem jel k babičce, protože můj pán odletěl do Švédska. Jenom jsem šel na zahradu a vyhřívala se na slunci kočka. A viděl jsem, že má vedle sebe klubíčko, asi si s ním hraje. Zjistil jsem, že kočky ráno chodí na pole lovit myši a jsou dobrým kamarádem. Je savec, takže může mít hodně koťat na podzim a na jaře. Ale jde s ní strašně moc chlupů! Když porodí svá mláďata, stará se o ně furt, nosí jim jídlo, pijí mateřské mléko, ale jak koťata vyrostou, už si jich její maminka nevšímá, takže se musí starat samy o sebe, docela smutné. Jí normálně granule pro kočky a pijí mléko. Ráda má, když jí někdo hladí za uchem. Jsou to kočkovité šelmy. Kočky poznají, jestli je někdo smutný, a truchlí s vámi. Ale radím vám, neprovokujte kočky nebo vás škrábnou a bude to bolet. Jak jsem nakonec všechno zjistil,  skamarádili jsem se s kočkou a byli jsme nejlepší kamarádi.

Niki

 

Já Baryk a má medúzka

Byl krásný den a můj páníček se rozhodl, že pojedeme za mořem. Nastal den a čekalo na nás letadlo na letišti. Vlastně mi ani nikdo neřekl, kam jedeme. Když jsme nastupovali do letadla, tak mi už v tu dobu bylo smutno po domově, no, ale když jsme doletěli, bylo tam hrozné horko. Na druhý den jsme se šli koupat. Odpoledne si šli koupit pití a já jsem se vyhříval na sluníčku. Najednou naše 5letá Anička zařvala a asi ji žahala medúza, a tak jsem si zjistil, že medúzy mohou žahnout až do úmrtí. K tomu nejnebezpečnější medúza se jmenuje irukandji. Najdeme ji v Australském moři, ale nejen tam, sladkovodní medúzky žijí i u nás v ČR. Jejich tělo je tvořeno 95 procenty vody. Žijí volně a vznášejí se. Zařazuje se do skupiny medúzovců. Jeden z druhů medúz se nazývají talířovky. Třeba ušatá, obrovská nebo svítivá. Mají žahavé buňky. No a tak jsme naši Aničku trochu ošetřili a byla v pořádku.

Klára